Svatováclavský den

27. září jsme se s dětmi přenesli do starých dávných časů, kdy žil kníže sv. Václav, jehož svátek budeme slavit. Abychom se s ním lépe seznámili a věděli, proč vlastně ten svátek slavíme, přečetli jsme si o něm příběh, ve kterém jsme se dozvěděli, jak to bylo s jeho životem a smrtí. Při příběhu jsme se dívali na různé obrázky, abychom si přiblížili dobu, ve které žil. V následující aktivitě jsme vyráběli svatováclavskou korunu tak, jak bychom si ji přáli dostat my. Dále jsme se seznámili s pověstí o blanických rytířích, kteří prý vyjedou, až bude českému národu nejhůře. A protože i my bychom se rádi jednou stali rytíři, naučili jsme se básničku, kterou si budeme často opakovat:

Kdo je rytíř, nemá strach,
ani ve dne, ani v tmách.
Nechová se zbaběle,
chrání svoje přátele.
Rytíř v nouzi pomáhá,
tak zní moje přísaha.

Protože i rytíři se učili číst, psát a počítat, nechyběla ani nám výuka. Dále jsme si jako správní rytíři vyrobili svůj vlastní erb, na kterém jsme vyznačili všechny naše vědomosti z českého jazyka. A v závěrečné hodině tělocviku jsme se podrobili rytířskému výcviku a své síly změřili v rytířských soubojích.